ÚvodVýletyCesty pro zdravíPoutní trasy: z Poběžovic do Hostouně ke Svatojakubské cestě

Poutní trasy: z Poběžovic do Hostouně ke Svatojakubské cestě

Vzít si pár dní volna a vydat se na cestu, jen tak s batohem a sám se sebou. To je sen mnoha lidí, kteří se vydají třeba po Svatojakubské poutní stezce na španělské pobřeží do Santiaga de Compostela. S Kudy z nudy se tentokrát podíváme do Plzeňského kraje, do míst, kudy prochází jedna ze svatojakubských tras.
Necelých dvacet kilometrů dlouhý výlet vede podhůřím Českého lesa k někdejším sudetským obcím. Náš výlet začíná na nádraží v Poběžovicích, kde můžete zaparkovat auto a pak se vydat na místa, kudy doslova kráčely dějiny 20. století.
 

Poběžovice: zámek, park a zapomenuté příběhy

Poklidný život městečka Poběžovic, dříve Ronšperku, přerušila první světová válka: domů se nevrátilo jednapadesát mužů, naopak přišli uprchlíci, a to hlavně Židé z Haliče a Italové z jižního Tyrolska. Když se po roce 1938 město stalo součástí Třetí říše, odešli Češi a později v transportech zmizeli i Židé. Lépe se nevedlo ani německým rodinám, řada z nich dostala z fronty jen strohé úmrtní oznámení.

Konec druhé světové války v Poběžovicích poznamenal pochod smrti se zajatci z koncentračního tábora z Flössenburgu; řady obětí navždy odpočívají na místním hřbitově. Město osvobodila americká armáda a vzápětí začal odsun německého obyvatelstva. Odejít či spíše utéci musel i Hans Coudenhove-Kalergi, jeho dcera Marie Elekta i jeho sestra Olga. Zámek byl vypleněn a region se stal sídlem Pohraniční stráže.

Devastaci zámku, kostela a dalších kulturních památek zastavil až rok 1989. Zámek se postupně opravuje, proběhla celková revitalizace zámeckého parku. Návštěvníci Poběžovic tu opět objevují příběh rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi a jeho ženy, Japonky Mitsuko Aoyama; tu připomíná malá japonská zahrada. Do městečka se vrací i vzpomínky na Richarda Coudenhove-Kalergi, zakladatele předválečné Panevropské unie a druhorozeného syna Mitsuko a Heinricha. Památkou na poběžovické židy je i zrestaurovaný židovský hřbitov, jižně od zámku pak najdete místo, kde stávala synagoga.
 

Kolem svatého Mikuláše ke svatému Václavovi

Z Poběžovic je to jen kousek k jedné z nejvzácnějších a nejstarších památek Plzeňského kraje, gotickému kostelu svatého Mikuláše v Šitboři. Ačkoli poslední desítky let chátral a těsně po roce 1989 se jen těžko dal označit jinak než slovem ruina, místní spolek Mikuláš ho začal nedávno probouzet k životu a usilovně se ho snaží zachránit. Nová už je báň, vnitřky věže i věžní hodiny.

Po neznačených cestách pak zamiřte do Hvožďan. Dál se budete držet cyklostezky 2282, která vás kolem několika drobných sakrálních památek dovede do obce Hora Svatého Václava. Na návrší nad vesnicí stojí výrazná dominanta okolí, kostel svatého Václava.

Odsud se pak neznačenou cestou dostanete do Mutěnína, kde se zastavíte na židovském hřbitově, a nakonec po cyklostezce zamiřte do Hostouně. Pokud jste nechali auto v Poběžovicích, vlak z Hostouně jezdí každé dvě hodiny a cesta tam trvá deset minut.
 

Do Hostouně po Železné trase Svatojakubské stezky

Pokud pro vás je výlet příliš krátký a chtěli byste si projít celou Železnou trasu Svatojakubské stezky, případně dojít až pobřeží Atlantiku do Santiaga de Compostela, musíte začít v Praze. Svatojakubská stezka vede údolím Berounky až do Liblína, odkud míří přes Kozojedy do Kralovic a do Mariánské Týnice. Přes Žebnici s kostelem sv. Jakuba stezka pokračuje do Plas, kde se nachází rozlehlý cisterciácký klášter s unikátním podzemním vodním systémem. Odtud trasa vede severním Plzeňskem k dalšímu kostelu sv. Jakuba, do Ledců, přes rozhlednu Krkavec k vodní nádrži Hracholusky, do Stříbra a do Kladrub, kde najdete další kostel sv. Jakuba a také bývalý benediktinský klášter. Přehlídku svatojakubských kostelů na Železné cestě uzavírá chrám v Hostouni. Železná stezka odtud pokračuje do Bělé nad Radbuzou s krásným starým kamenným mostem a pak odlehlou příhraniční krajinou až k Parku smíření u hraničního přechodu Železná / Tillyschanz.